Čárka před a - vložená vedlejší věta

Člověk se jako malé dítě ve škole dozví, že před spojkou a se čárka nepíše. Později zjistí, že to často není pravda. Jednou ze situací, která nám nezřídka činí nesnáze, je odlišit od sebe vedlejší větu vloženou mezi dvě věty hlavní ve slučovacím poměru spojené spojkou a (tady se čárka píše) od toutéž spojkou spojených vět vedlejších.

První situace: Věta vedlejší vložená mezi hlavní věty ve slučovacím poměru, mezi nimiž stojí "a" - s čárkou:

Ráno vstal brzy a                        stihl vyčistit morčeti klícku.    (To jsou hlavní věty.)

                                      , než odešel do práce,                                                                          (To je v. vedlejší, která si po obou stranách nese s sebou čárku na "obranu" před v. hlavními.)

Výsledek: Ráno vstal, a než odešel do práce, stihl vyčistit morčeti klícku.

Druhá situace: Ve slučovacím poměru spojkou a spojené věty vedlejší - bez čárky:

Ráno vstal dřív                                                                       (To je hlavní věta.)

                                   , než se rozednilo a (než) mu zazvonil budík.                                             (To jsou vedlejší věty.)

Výsledek: Ráno vstal dřív, než se rozednilo a zazvonil mu budík.

Rychlá pomůcka: Jak je naznačeno, je dobré vyzkoušet, zda před další větu můžeme vsunout stejný spojovací výraz. Kde to nejde, zpravidla napíšeme čárku. Vyzkoušejte na situaci první:"Ráno vstal brzy, a než odešel do práce, (než) stihl vyčistit morčeti klícku." je samozřejmě nesmysl.